Pěkný den. Jmenuji se Petr Loukota a jsem 22letý student Fakulty informačních technologií v Brně. Od roku 2009 také pracuji jako copywriter a redaktor. Mým domovem jsou Jedovnice ležící v Moravském krasu nedaleko města Blansko. Mezi mé zájmy patří nejen hudba, které se od dětství aktivně věnuji, ale také kinematografie, blogování, správa webových stránek, vzdělávání a tak dále. Ve volném čase rád jezdím na kole, chodím do přírody nebo se bavím s přáteli, zajímám se však o mnoho dalších věcí.

Jako malý kluk jsem měl řadu aktivit, z nichž mi však jen některé vydržely až dodnes. Ve svých sedmi letech jsem začal navštěvovat základní uměleckou školu a hrát na klarinet. Netrvalo dlouho a vystoupil jsem také na prvních koncertech, jejichž součástí bývám dosud.

V průběhu prvního stupně základní školy jsem začal navštěvovat šachový kroužek. Z šachových soutěží jsem si pak přivezl několik diplomů, ať už jako jednotlivec či za celý náš tým. Tuto činnost jsem ale postupem času opustil a dnes už mi zbyly jen vzpomínky, i když si šachy občas rád zahraji.

Přibližně ve svých 10 letech jsem si škaredě zlomil ruku a na celý rok musel zanechat všech svých aktivit. Jakmile to však bylo možné, rád jsem se k nim vrátil. Hrál jsem s malou dechovou kapelou základní umělecké školy a také místní dechovou kapelou, což mi vydrželo až do konce povinné školní docházky. Závěrem deváté třídy jsem zakončil první cyklus základní umělecké školy a v tom druhém začal vedle klarinetu hrát také na saxofon.

Když jsem se rozhodoval, jakou střední školu budu studovat, nápad, že bych studoval brněnskou konzervatoř, odešel stejně rychle, jako přišel. A tak jsem zvolil obor technického zaměření, neboť počítače byly už v té době mým velkým koníčkem. Čtyři roky na Střední průmyslové škole Jedovnice, kde jsem se učil v oboru Elektronické počítačové systémy, byly dlouhé, nikoliv však nudné. Od deváté třídy až po maturitu jsem zažil první lásky, diskotéky, nezapomenutelné taneční a okusil, jak chutná bohémský styl života. Nerad to připouštím, ale byly to ty nejlepší roky mého mládí. Na základní škole jsem míval vyznamenání a jinak tomu nebylo ani u maturity – měl jsem samé výborné. Byla to velká náhoda, nechci se na to vymlouvat, ale měl jsem štěstí na otázky. Nicméně všichni víme, že štěstí přeje připraveným.

Když jsem byl v prvním ročníku střední školy, stal se z dechové kapely základní umělecké školy taneční orchestr. Klarinety jsme vyměnili za saxofony, tubu za basu, přibrali klavíristku a kytaru a v tomto složení hrajeme dodnes. Během celé mojí docházky na ZUŠ jsem se zúčastnil několika soutěží ve hře na dechové nástroje, ovšem velké úspěchy jsem bohužel neslavil. Druhý cyklus základní umělecké školy Jedovnice jsem zakončil krátce před maturitou.

Během studia na střední škole jsem se ve volném čase začal věnovat tvorbě webových stránek a psaní článků, což mi, jak vidíte, vydrželo dodnes. Po třech letech publikování nesmyslných textů na můj tehdejší osobní blog jsem si v roce 2009 začal psaním přivydělávat a o rok později si na tuto činnost zřídil živnostenský list. Od té doby jsem spolupracoval s několika firmami i soukromými osobami a věřím, že se mi bude dařit i nadále.

Neboť obor střední školy byl bohužel více elektronický než počítačový, o studiu na vysoké škole jsem měl jasno poměrně rychle, byť jsem uvažoval i o humanitních oborech. Nakonec jsem si podal přihlášku ke studiu informatiky na Vysokém učení technickém. Díky samostudiu, střední škole a především Fakultě informačních technologií mám dnes základní či středně pokročilé znalosti HTML, CSS, JavaScriptu, PHP, jazyka C, C++ a skriptovacích jazyků Perl a Python. Seznámil jsem se však i s funkcionálním programováním, správou databází, počítačových sítí a podobně.

Kromě toho, že rád poslouchám hudbu, chodím do kina a píšu články všeho druhu, se zajímám také o aktuální dění, mám rád posezení v kavárně a sešlosti přátel, rád jezdím na kole, baví mě plavání, občas bruslím, hraji bowling nebo minigolf a občas také piju pivo. Přestože jsem člověk cílevědomí, který se snaží v životě něčeho dosáhnout, uznávám životní hodnoty, jako jsou zdraví, štěstí, radost, přátelství, láska a rodina. Miluji hudbu, filmy, zábavné seriály, psaní, smích a optimismus a bytostně nesnáším lži a podrazy. Mám rád lidi, kteří se něčemu věnují a jsou v tom dobří, mám rád lidi, kteří pomáhají druhým. V budoucnu bych se rád vzdělával, abych něco uměl, rád bych kolem sebe měl své přátele a dělal to, co mě baví, ovšem slávu a hromadu peněz bych také neodmítl.

A to je vše. Pokud jste dočetli až sem, nezapomeňte navštívit můj blog, poslechnout si má sólová vystoupení ve hře na klarinet nebo zavítat na můj profil na Twitteru či ČSFD. V neposlední řadě mě bez váhání kontaktujte, pokud máte cokoliv na srdci. :-)