Petr Loukota

Dnes bych vás rád seznámil s mojí sladkou společníci do pohody i nepohody – mojí pracovní plochou. Inspiraci k tomuto článku jsem našel v jednom koutku českého internetu, přičemž zprvu, ani nevím proč, mi to připadalo jako hloupý nápad. Rázem jsem ale svůj názor změnil, protože jde vlastně v určitém ohledu o zajímavost. Uspořádání plochy na počítači je totiž také jedna z těch věcí, kterou každý dělá jinak. A proto na vás apeluji, abyste se také pochlubili, pokud máte svůj internetový deníček.

Krásná, viďte? Tím to ale nekončí. Ještě vám jí musím okomentováním obhájit a vysvětlit tak, proč je právě taková, jaká je.

1. Pozadí – její nejdůležitější součást. Mně šlo o vytvoření toho pravého a nefalšovaného relaxačního charakteru, k jehož dosáhnutí, jak vidíte, mi dopomohl obyčejný Medvídek Pú. Je to takový nekonečný zdroj pozitivní energie. Jeho stálý úsměv mu více než závidím.

2. Postranní panel – výborná věc. Díky kalendáři a hodinám i s vteřinovou ručičkou je téměř nemožné ztratit u počítače pojem o čase. Skládačka pod nimi slouží jako hlavolam v případě, že mě chytne syndrom klikání. Musím se pochlubit, že už jsem jí párkrát složil.

3: QIP - nějak musím být v kontaktu s okolním světem. Jeho pozice je neměnná a zobrazení trvalé. Schválně si všimněte, jak systematicky mám rozdělené své kontakty.

4. Ikony – nejsem příznivcem miliardy ikon na ploše, ale pouze těch nejdůležitějších. Ostatní programy či soubory vyhledávám tak, že otevřu nabídku Start a začnu psát jejich název. Úplně vlevo jsou zástupci, které vytvořil sám velký Hewlett Packard (samozřejmě mimo Koše a tuším i QuickTime Playeru). Neměl jsem důvod je mazat, protože je stejně nemám čím nahradit a navíc vypadají celkem esteticky. Sloupec druhý a třetí používám každý den.

Dodatek:

5. hlavní panel – neskrývám, internetový prohlížeč otevřu a nezavírám.

Nakonec chci říct, že jestli pro mě někde platí V jednoduchosti je síla, je to právě zde. Nejnutnější zástupci na ploše, nainstalované jen využívané programy – tak to mám rád já!