Petr Loukota

Jednoduše mi to nedá a musím se pochlubit tím, že jsem v polovině třetího ročníku dosáhl na hodnocení takové, které mi zajistilo prospěch s vyznamenáním. Je to vůbec poprvé na střední škole, proto ta obrovská sláva.

Se čtyřmi dvojkami, tedy průměrem 1,31 jsem byl druhý nejlepší ze třídy. A které že předměty jsem nedal na výbornou? Byl to český jazyk, matematiky, elektronika a tělesná výchova. Není to zlý výkon, ovšem mohlo být i lépe. Tu elektroniku bych totiž byl schopen stáhnout.

Základní školu jsem prolezl s vyznamenáním celou – na prvním stupni se samými jedničkami a na druhém už se nějaká ta dvojka objevila. Nejhůř jsem měl, tuším, čtyři dvojky zrovna jako teď. Prvák jsem zvládl bez trojky ovšem s více dvojkami, v druháku jsem měl trojku z češtiny a matematiky.

Je to velice potěšující, když si člověk dokáže, že na to prostě má. Snad mě do budoucna nechytne ten nepředvídatelný, těžko vyléčitelný kopr, nepolevím, bude se mi dařit i nadále a budu mít ze sebe radost, no.