Neuvěřitelnej dar o ničem sepsat kilometrovej traktát. Toto je první článek, který si u tebe čtu a naprosto mi to sebralo chuť i odvahu mrknout se, jak jsou slátaná tvá ostatní dílka. Zatím zůstanu ve sladkém nevědomí, ale bylo by nefér, abych tě odsoudila na základě prvního dojmu… Až se oklepu, očíhnu i další tvé spisy. Pááá!

Oni Češi obecně neradi projevují své osobní názory, pokud nejsou schovaní v davu. A spousta lidí si uvědomuje, že internet není zas tak anonymní.
Jinak v zásadě s Tebou souhlasím. Čtenáři, pokud máš názor, sděl ho. Od toho píši, abych slyšel protinázory. Jinak ještě se mi hodně stává, že mi známí a kamarádi články komentují třeba přes ICQ nebo osobně. Mně svůj názor řeknou, jen se ho bojí vyvěsit veřejně.

Možná, že lidé nekomentují jen proto, že článek je starý, neaktuální a tak dále. Například rozebírat archivy není moje parketa.

Článek asi musí být trochu provokující, aby lidé více komentovali. Musí je to vést, aby sdělili svůj názor, a tím pádem to musí být více obecně známé téma. Já si třeba ráda přečtu o moderních technologiích, ale bohužel sama nemám, co bych k tomu řekla. Jinak koukám toto splnilo svůj záměr.

Chtěla jsem jen říct, že se sice snažím komentovat články, které mne zajímají, ale mnohdy prostě není nálada, řeknu si: „Vrátím se k tomu později.“ a ve skutečnosti se již nevrátím nikdy. Myslím si, že tak to má spousta lidí.

Tento problém je na mém blogu poměrně aktuální. I když já sám nejsem žádný pilný komentátor, občas nějakou tu moudrost utrousím a tudíž mi docela vadí, že můj článek okomentuje někdo jen občas. Snad se to zlepší s vyšší návštěvností.

BTW: Dva důvody, proč komentáře většina lidí nepíše, jsou prosté: trvá to dlouho a chce to u toho přemýšlet. Čas i rozum jsou v dnešním pokrokovém dnešku nedostatkovými komoditami, takže se nedivme malému počtu komentářů.

Ja tvoje články komentujem pravidelne. Proste sa mi nejaký článok zapáči, tak niečo k nemu poviem a tým vyjadrím svoje myšlienky. Len škoda, že ja nemám toľko komentárov čo ty.

Ono je to s tím komentováním trochu složitější. Já si třeba myslím, že komentuji celkem dost, často a dlouze. Ale jak už tu bylo psáno – ne vždy má člověk náladu, nebo čas psát komentář. No a přečteš-li si článek, ale nemáš čas číst třeba komentáře pod ním, nebo na článek nějak reagovat, tak se obvykle třeba druhý den už k článku nevrátíš, jen proto, abys zanechal komentář. Včerejšek je totiž pryč a nový den přináší nové články, nové zajímavosti, atd.

Dnes jsem třeba výjimka potvrzující tuto praxi. Tento článek jsem četl již včera, ale byl jsem vytížen, za sebou jsem měl již také několik komentářů na jiných stránkách a serverech, takže jsem se k tomu komentáři nedostal. Stránku jsem si ale nechal otevřenou a tak teprve nyní se dostávám k tomu, abych ti tu tento svůj grafomanský výplod zanechal.

Osobně si myslím, že mnoho lidí komentáře pod články ani nečte. Přijdou si třeba z vyhledávače přečíst článek, ten si přečtou a co k tomu kdo cizí, koho oni neznají říká, je jim jedno. Hledají informaci, kterou buď naleznou, nebo nenaleznou – toť vše. Svým způsobem jsou to šťastní lidé. Mohu-li totiž soudit podle sebe, tak mnohem více času než samotným čtením nových článků strávím čtením diskusí a komentářů pod články. Když pak k nim navíc ještě sám přidávám nějakou reakci, tak je to další čas, který strávím něčím jiným, než bych vlastně potřeboval.

Toto suché konstatování není neúcta k autorům, ale holý fakt. Sám se někdy obviňuji z toho, že příliš reaguji a příliš čtu dlouhé diskuse, zatímco bych se mohl věnovat věcem, které plánuji třeba již mnoho měsíců, ale nedostává se mi na ně času. Proč? Protože jsem věčně na netu a čtu a komentuji a čtu a komentuji… Takže je to třeba brát i z té druhé stránky. Nezanecháním komentáře šetří člověk svůj, ale i autorův čas (což mě se nedaří ), který mohou oba věnovat účelnějším věcem – např. napsání nového zajímavého článku.

PS: Přiznám se, že občas narazím na nějaký blog, který navštívím třeba jen jednou, ale pokud mě téma něčím oslovilo, tak zanechám alespoň větičku o tom, že to bylo pěkné, že držím palce, atd. – zkrátka takové povzbuzení pro autora.

Michal: Pravidla jsou rozsáhlá, avšak vznikla na základě mého nakládání s komentáři – aby se potom někdo nedivil, když něco smažu, přidám diakritiku apod.

Najja: Ano, články většinou mívám rozsáhlé a připouštím, že jejich délka může od čtení odradit, ovšem na druhou stranu v nich vidím kvalitu, a ta je mi nadevše.

kamery: Jak jsem již napsal, články blogerů, které pravidelně čtu, komentuji až na ty, které mě vyloženě nezajímají. No, rozhodně se nestává, že bych někoho pravidelně četl a komentář mu připsal jednou do roka. Jinak sem tam okomentuji i článek pisatele, ke kterému třeba nechodím pravidelně, úplně každý určitě ne.

Vašek: Jak jsem psal, jsem rád za každého čtenáře i komentář, ale zde se držím komentářů k články, nikoli diskuze pod článkem. Dvě možnosti vyjádření se musí každému stačit. Čtvrtý bod pravidel má tak případné diskuzi zabraňovat.

Ale nechápu, co má znamenat tento bod pravidel:

4. U jednoho článku smíš zanechat pouze dva komentáře. Komentáře další budou smazány bez ohledu na jejich obsah.

Keď v každom článku dáš nejaký podnet na komentovanie (ako niekto písal vyhecuješ ), tak komentáre budú.

Takto ľudia nemajú čo komentovať (nič ich „neprebudí“).

Já jsem ani celej článek nečetla… vlastně jsem četla jen nadpis… ale už ten mě přesvědčil napsat komentář. Takže píšu. Ať má chlapec radost.

Naprosto s tebou souhlasím a sám osobně mám na to stejný názor, mj. zažívám to samé co ty – mám pocit, že komentátorů k mému blogu je sakra málo… bohužel.

Jo, lenost na malém počtu komentářů má hodně velký podíl.

Ostatně, jak to máš ty sám, komentuješ také každý článek, který přečteš?

Ono když něco vypadá dlouze a není tam obrázek, tak to ani nečtu. Jinak komentuju jen to, k čemu mám říct, zbytečně nespamuji se zpětným odkazem.

Je to o lenosti, ale z vlastní zkušeností vím, že občas to chce lidi vyhecovat.

Na druhou stranu pokud tvé články čte hodně lidí, ale nekomentuje, možná to znamená, že jsou spokojeni. Stačí si přečíst blogy „bulvárních prudičů“, ti zase nestačí komentáře mazat.

Nuda… Opravdu si to potřeboval vědět?

Naprosto souhlasím s článkem. Podobná myšlenka mě napadla pár minut předtím, než jsem se sem šel podívat. Ale diskuse pod článkem také není úplně špatná věc, protože diskutéři se tam pořád vracejí a počítadlo jde nahoru a nahoru.

Komentuji v případě, že mám co komentovat, resp. mám-li k danému článku/tématu co říci. Lepší nechat ústa zavřená, než psát zbytečný spam, který nebude mít ani nohu, ani patu.

Vem to z opačné strany – kdyby všichni komentovali jak blbí, tak by to nemusela vydržet databáze. Navíc by se tu rojilo tolik flame-wars a spamů, že bys to nemusel vydržet ty. (Vtip, hahaha)

Ale jestli chceš důvod – máš poměrně dlouhé články. A jelikož jsi rozený slohař, tak i hodně slohově píšeš. Buď při psaní uvolněný a zkus dát nějakou novotu do článků. Třeba… Třeba tvůj článek o záchodu. To bylo něco, cos napsal jenom ty.

Mně se to teda říká, já sama píšu jak usedlá důchodkyně, ale tak… Rejpat se musí, ne?