Petr Loukota

Již od poloviny února mi v administraci leží nadpis tohoto článku, avšak až do dnešního dne jsem se neměl k tomu, abych jej zpracoval. Téma mě tedy napadlo před několika měsíci, a neboť věřím, že každé takové věci, bez kterých si nedovede představit žít, má, představím vám dnes pro zajímavost či inspiraci já ty moje tak, jak je vidím ve svých devatenácti letech. Už se těším, až si o nich zpětně přečtu za dvacet let a budu si říkat, jaký jsem byl tenkrát úchyl. Budu rád, když se v komentáři rozpovídáte o sobě a vašich aktivitách, zájmech a koníčcích, zkrátka věcech, bez kterých si život neumíte představit.

Proč vlastně vznikl takto zaměřený článek? V zásadě si myslím, že lidská mysl je u každého jedince jiná a fantazii se meze nekladou, takže každý si svůj život žije více či méně odlišně, proto i jednotlivé body tohoto tématu budou u každého jiné. Doufám tedy, že se vás vyjádří co nejvíce a budeme tu mít takové hezké srovnání toho, jak moc různé představy každodenního života mohou lidé mít. Jdeme na to!

1. Rodina, známí, přátelé, přítelkyně – byť mi někteří z vás čas od času lezete pěkně na nervy, to vám říkám na rovinu, stejně vás mám rád a těší mě, že jste tu se mnou. Ať už jde o rodiče, kamarády, přítelkyni či pouhé známé, se kterými komunikuji pouze prostřednictvím internetu, všichni mi v jistých chvílích dodáváte sílu a chuť žít, psychicky mi pomáháte. Právě kontakt s vámi, kdy se setkáme a pokecáme, kdy jen posloucháte či jste pouze na blízku je pro mě něčím nenahraditelným. O spoustě z vás vím, že jste ochotni mi pomoct, budu-li to potřebovat, čehož si vážím. Je mi líto, že jsem na vás občas (nebo často?) škaredý, ale věřte, že každý má své nálady. Takže závěrem… dobře to děláte, jen tak dál.

2. Hudba všeho druhu – jelikož na hudební nástroj hraji prakticky od svých sedmi let, hudba se stala nedílnou součástí a také jednou polovinou (přibližně) mého života. Také bez ní bych se neobešel. I když doma na svůj nástroj nesáhnu, hrát s kapelou a zajet si na ta naše veřejná vystoupení mě opravdu baví a dost mi to dává. A nejen to hraní, ale i poslech… Buďte rádi, že nejste mými sousedy, neboť někdy to tu opravdu vře. Škoda, že mě naši krotí (já vím, mami, dokud bydlím pod vaší střechou, tak vás budu poslouchat!), jinak bych vám to pořádně nandal a tu mojí lásku k muzice by pocítila také vaše okna.

3. Filmy, kino, divadlo – podobně jako s hudbou jsem na tom i s filmy. Fascinuje mě umění jako takové, obdivuji dobré herce i každého tvůrce, který dokáže dát kupu lidí dohromady tak, aby vznikl kvalitní výsledek. Proto mě vždy dokáže nadchnout nejen dobrý film, ale také divadlo, byť jsem je navštívil pouze párkrát. Rád si zajdu do kina a rád si i doma vychutnám povedený film. Baví mě to a z každého smysluplného děje si něco odnesu.

4. Počítač s internetem – někdo by mě nazval závislákem, někdo maniakem. Jenže já zkrátka nemasturbuji nad tím, jestli jsem na hřišti kopnul dobře do míče nebo ne, chápete to, viďte? Každý má jiné zájmy a mezi ty mé patří počítač, ale především internet. Hodně lidí nazývá člověka bavícího se internetem jako počítačového maniaka, proto musím tak zdůraznit, že já vám taky neberu vaši pitomou naleštěnou motorku, tak vy mi nepomlouvejte ten můj koníček! Často se na internetu pohybuji a využívám jeho služeb, ať už si čtu zajímavé informace, sleduji videa či komunikuji přes ICQ. Vcelku tím žiji, ale když někam odjedu, nedělá mi větší problém bez počítače týden vydržet.

5. Blogování a psaní článků, komentování – tuto zálibu jsem objevil založením tohoto blogu. Bloguji již poměrně dlouho a stále mě to baví a mám z toho dobrý pocit. I přesto však nemám chuť psát stále, a tak se v takovýchto obdobích usadím na pouhém čtení a komentování článků jiných blogerů či hltaní informací ze zpravodajských a jiných serverů.

6. Procházky, jízda na kole, minigolf a další – mile rád si vyjdu na čerstvý vzduch, mezi lidi, odreaguji se. Vždycky se mi líbila jízda na kole, avšak v posledních týdnech ji mám rád čím dál více. Člověk se uvolní nejen fyzicky, ale také psychicky, byť po čtyřiceti kilometrech cítí únavu. Stejně tak se mi zamlouvají procházky, kdy člověk jen tak chodí a zhluboka dýchá, hned si pročistí hlavu a svět vidí více pozitivně, ale také minigolf, který je pohodový a člověka přinutí soustředit se pouze támhle na tu díru. Pochopitelně to ale není vše, venku lze dělat více věcí…

7. Kontakt s lidmi – o přátelích a rodině už jsem mluvil, nicméně mě psychicky pomáhá samotný vizuální kontakt s lidmi, kdy je na ulici vidím kolem mě, slyším je mluvit, sleduji jejich různé pohyby, reakce a další. Samotná jejich přítomnost mi dodává lepší pocit ze života a pomáhá mi překonat deprese. To asi proto, že mám pak pocit, že se kolem mě neustále něco děje. Možná jsem se minul povoláním, kde v IT oboru bude mým hlavním společníkem počítač, tak doufám, že z toho za pár let nebudu na práškách. Avšak nemám rád přeplněné ulice, ale to ani prázdné…

8. Dobré občerstvení – pravda, bez dobrého jídla a pití se obejdu daleko snáz než bez toho ostatního, co dnes zmiňuji, i přesto si však rád pochutnám na nějaké delikatese. Nechci se přejíst, přepít, pouze ochutnat něco netypického a lahodného, jednou za čas si prostě dát trochu do nosu.

9. Osobní rozvoj a každodenní vzdělávání – nemám rád, když stagnuji. Zřejmě pořád musím mít pocit, že se něčemu přiučuji, dělám něco smysluplného, posouvám se v duševním rozvoji někam dál. Zkrátka si myslím, že je život krátký na to, abych mrhal čas. Hrdina není ten, kdo na diskotéce vypije nejvíce piv, vykouří nejvíce trávy a ojede nejvíce holek, pánové, hrdina je ten, co má znalosti a zkušenosti, ten, co prožil nejvíce životních situací. Ale vy na to přijdete sami, až jednou dospějete…

10. Životní cíle a smysluplná činnost – úzce souvisí s bodem číslo devět. Právě životní cíle jsou to, co lidskou populaci drží při smyslech a při životě. Garantuji vám, že nebudete-li mít jediný cíl, nic, čeho chcete dosáhnout, za čím chcete jít, v lepším případě váš život bude prázdný, v tom horším se zabijete. Právě mé představy o budoucnosti a pravých lidských hodnotách jsou proto to, co k životu rovněž potřebuji.

Jak tak koukám, vyjmenoval jsem tu v podstatě velkou spoustu věcí z těch, které mě provázejí každým dnem, i když seznam všech mých zálib a činností je samozřejmě mnohem širší. Těm už se ale třeba nevěnuji tak často, anebo ne s takovou radostí a nadšením. A co tedy vy, naleznete deset věcí, které se pro vás staly neodlučitelnou součástí vašeho života?