· osobní webová prezentace

Všem těm, kteří to doposud nevzdali a stále mě čtou, přeji krásné a klidné prožití vánočních svátků ve společnosti rodiny a nejbližších a všem dobrým lidem také vše nejlepší do nového roku 2012. :-)

Pomalu se nám přiblížil podzim, a tak je načase zveřejnit článek, který jsem chtěl napsat už před pár týdny. Toto léto bylo super, řekněme až na deštivý červenec. Stejně jako poslední dva roky mě i nyní čekaly skoro čtyři měsíce volna, které jsem ale po zatím nejvíce nabytém semestru potřeboval. Na prázdniny jsem toho měl v plánu poměrně hodně, ale ne všechno jsem stihl. I přesto jsem ale spokojený. Co jsem chtěl a neudělal, jsem odložil na neurčito a své krátkodobé cíle považuji za splněné na 100%. :-)

Abych si alespoň něco hezky shrnul a v budoucnu si to mohl připomenout, rozhodl jsem se napsat krátký seznam mých letních aktivit. Někteří z vás v něm třeba najdou inspiraci, jiní se zasmějí, jak ubohý vedu život, ale to nechávám na vás. Ačkoliv jste všichni skvělí čtenáři, na žádné podrobné informace co já kde, kdy a s kým nemám čas ani chuť, což, věřím, většina z vás pochopí. Pokračovat v čtení →

Do třetice všeho dobrého. Za blogerem a kamarádem Přemkem Vavrouškem jsem se chystal už loni a vlastně i předloni. Teprve až letos jsem však trávil týden v severních Čechách, a tak byla ideální příležitost navštívit také Karlovy Vary. S Přemkem jsem se na setkání domluvil nějaký ten týden předem. V dohodnutý den jsem pak nasedl na rychlík v Ústí nad Labem a hurá do Varů.

Sešli jsme se hned na nádraží. Opět jsem si potvrdil, jak fotky i videa hrozně zkreslují a že z osobního setkání má pak člověk mnohem lepší dojem (vidím to i na našich videích – na každém vypadám jinak a ani na jednom tak, jak se vidím v zrcadle). Po několika prvních větách jsme se vydali do centra dění. První focení a obdiv Karlových Varů vystřídalo posezení v jedné z místních hospůdek, kde jsme společný den začali nějakým tím pivečkem. Poté jsme pokračovali v cestě. Pokračovat v čtení →

Z blogerského setkání s Přemkem v Karlových Varech jsme si přivezli nejen skvělé zážitky, ale také přibližně hodinový videozáznam. Jelikož Přemek z něj jako první sestřihal a publikoval reklamu na pivo Permon, která je, přiznejme si, při nejmenším trochu ujetá, považuji za svoji povinnost celou záležitost uvést na pravou míru. Proto dnes nabízím video, které ukazuje, jak tato reklama vlastně vznikla.

• Petr a Přemek – jak se točilo video Permon Beer Promotion (Stream, YouTube)
• Permon Beer Promotion (Stream, YouTube)

S Přemkem jsme se dohodli, že ze zbytku setkání každý sestřiháme jedno video – materiálu je dost a každý jistě budeme mít jiný styl. Nezapomeňte proto i nadále sledovat naše weby, na kterých už brzy najdete odkazy na tato videa.

Před třemi dny jsem navštívil Karlovy Vary a sešel se s dlouholetým virtuálním kamarádem Přemkem Vavrouškem. Tento den byl pro mě významný, neboť jsem si hned z několika důvodů splnil jeden ze svých malých velkých snů. Výletu do Karlových Varů a samotnému setkání se proto budu věnovat ještě v dalších článcích. Než však napíši několik dalších vět a sestřiháme video, které jsme s Přemkem natočili (je tak dlouhé, nemorální, úchylné a perverzní, že v celku je nepublikovatelné), nabízím alespoň malou ochutnávku z našeho setkání.

• Ochutnávka společného setkání (Stream, YouTube)

Co by to ale bylo za ochutnávku bez pořádného piva. Ačkoliv na následujícím videu je nejdůležitější to, jak vlastně vzniklo, a ono samotné z nás pouze dělá exoty, myslím, že neuškodí si ze sebe čas od času udělat legraci.

• Permon Beer Promotion (Stream, YouTube)

Přemkovi patří velké díky za setkání a ukázku Karlových Varů, a také to, že měl s sebou kameru, a tak si ty nejlepší okamžiky můžeme kdykoliv připomenout. Ovšem nezapomeňte, že fotky a videa jsou sice skvělá věc, ale ony pouze dokreslují náš skvělý osobní prožitek, který nám už nikdy nikdo nesebere. Proto i vy neseďte se svými přáteli na Facebooku a vyrazte ven – třeba do Karlových Varů nebo do Sokolova na Permona. :-)

Detektivky Agathy Christie mají koule. Ano, přesně tak. Možná si říkáte, že jsem ve svých letech objevil Ameriku a že jsem se zbláznil, když jsem začal číst. Ne, nezbláznil, všechno je úplně jinak. Hercule Poirota jsem poprvé viděl v televizi, když mi bylo osm. Tehdy jsem ovšem nedokázal ocenit tu rafinovanost a důmyslnost příběhu (to proto, že jsem ho většinou sám nepochopil a měl jsem plné ruce práce s taháním kačera po kuchyni). Od té doby uběhla celá řada let. Na Agathu Christie jsem si znovu vzpomněl až nedávno, i když hodně dlouho už ve mně ta myšlenka na ni bydlela díky Holyho IQ 6000. Rozhodl jsem se s ní něco dělat až ve chvíli, kdy jsem o Agathě a některé z jejich knih psal nejeden článek. A bohužel jsem nesáhl po knize, ale po filmu. Pokračovat v čtení →

Za posledních několik měsíců mám několik negativních zkušeností s mobilními operátory, přesněji řečeno mobilním operátorem T-Mobile, jehož služby využívám. S ostatními operátory vlastní zkušenosti nemám, a tak se k nim nebudu nijak vyjadřovat. Na začátek bych rád podotkl, že jsem u T-Mobilu několik let a s jeho službami jsem spokojený. I když často slýchávám ze všech stran, že se ceny konkurence v poslední době zdají být výhodnější, nestěžuji si – využívám jen SMS a volání.

V čem je tedy problém? Každému z vás určitě občas volá operátor nebo operátorka v zastoupení společnosti T-Mobile a jiných. Ti lidé bohužel většinou nemůžou za to, co vám říkají, je to jen jejich práce, proto vinu svádím na samotný T-Mobile (který si takové obvolávání objednal). Byť je dnes reklama všude a ve všem, tohle telefonování lidem mi samo o sobě přijde poněkud nevhodné. Ne nadarmo se říká, že kvalitní zboží nepotřebuje reklamu, neboť si zákazníky najde samo. Neodsuzoval bych to však, kdyby chování T-Mobilu mělo určitou hranici. Ovšem zatím se stále častěji setkávám s obtěžováním, drzostí a neseriózností. Uvedu příklady. Pokračovat v čtení →

Občas se najde něco, co mě ne zaujme, ne se mi líbí, ale co mě přímo nadchne a považuji to za geniální. V poslední době to byl Tomio Okamura s články na jeho blogu (a ještě další významný člověk, o kterém se zmíním zase někdy příště). Na blog jsem narazil v podstatě úplnou náhodou díky spřátelenému blogerovi, jehož Twitter sleduji, a tímto mu děkuji za odkaz na tak výborný článek.

Nevím, co víc k tomu dodat, aby moje věty nevyzněly jen jako prázdná slova. Po přečtení článku Ženy vpřed! jsem musel číst další a další, namátkou například Veřejné zdravotnictví není samoobsluha nebo Česko, země kde neexistují špinavé peníze. Tomio Okamura na mě už dávno z televize působil jako chytrý, myslící a rozumný člověk, kterého je třeba si vážit, a jeho články mě v tomto dojmu pouze utvrdily. Kéž by takových lidí bylo na světě víc. Čtěte, třeba budete stejně nadšeni jako já. :-)