články z kategorie internet a IT ↓

Tomio Okamura – blog

Občas se najde něco, co mě ne zaujme, ne se mi líbí, ale co mě přímo nadchne a považuji to za geniální. V poslední době to byl Tomio Okamura s články na jeho blogu (a ještě další významný člověk, o kterém se zmíním zase někdy příště). Na blog jsem narazil v podstatě úplnou náhodou díky spřátelenému blogerovi, jehož Twitter sleduji, a tímto mu děkuji za odkaz na tak výborný článek.

Nevím, co víc k tomu dodat, aby moje věty nevyzněly jen jako prázdná slova. Po přečtení článku Ženy vpřed! jsem musel číst další a další, namátkou například Veřejné zdravotnictví není samoobsluha nebo Česko, země kde neexistují špinavé peníze. Tomio Okamura na mě už dávno z televize působil jako chytrý, myslící a rozumný člověk, kterého je třeba si vážit, a jeho články mě v tomto dojmu pouze utvrdily. Kéž by takových lidí bylo na světě víc. Čtěte, třeba budete stejně nadšeni jako já. :-)

Notebook HP Pavilion dv6470 po 4 letech

Vzpomínám si, jak jsem na svůj minulý blog psal recenzi mého nového notebooku. Bylo to před 4 lety a ten článek patřil mezi ty, které měly úspěch. Lidé se ptali, co to umí, jak dlouho to vydrží etc., přišlo mi neuvěřitelných 130 komentářů. Kdyby se mě zeptali dnes, jak jsem celou tu dobu s notebookem spokojený, odpověděl bych: Skvěle, ale už začíná být nesnesitelně pomalý.

HP vyrábí kvalitní notebooky. Prozatím mi nikde nic neupadlo, nic se nepřehřálo. Předpokládám, že tento trend panuje i dnes včetně toho, že pokud si pořídíte nový notebook, za 4 roky můžete uvažovat o novém. Jediný problém, který se u mě objevil, je hlasitější větrák z nezjišťovaného důvodu (možná by stačil vyčistit). Ten má poměrně velký negativní vliv na kvalitu snímání mikrofonu např. při telefonování. Jinak si na HP Pavilion dv6470 nemohu stěžovat. Obdobně na tom budou zřejmě i další notebooky z této řady, které se mnohdy liší pouze některými komponenty. Pokračovat v čtení →

Sledujte můj Twitter, Google+ odmítám

Na úvod mi dovolte, abych upozornil na to, čeho jste si jistě všichni všimli. Přesunul jsem blog i portfolio na hlavní doménu www.petrloukota.cz a zabil tak několik much jednou ranou (ale bohužel přišel o FB „To se mi líbí“). Zbavil jsem se starého blogu, mám stejný design obou webů, všechny informace jsou přehledně na jednom místě a aktualizoval jsem portfoliové texty staré dva roky. Prosím, změňte případné zpětné odkazy na tyto stránky a aktualizujte si kanál RSS. Slibuji, že na nějaký čas šlo o největší změnu. Ale nyní k tématu.

Dříve jsem měl veřejný Twitter profil a sledoval ho kde kdo. Nyní je zamknutý a v mých followerech jsem nechal pouze lidi, které nějakým způsobem znám. Dnes to chci změnit. Na Twitter nepíši nic osobního, takže pokud máte zájem ho číst, pošlete mi žádost a já vám ji přijmu. Píšu tam samé nesmysly, ale pokud i ty někoho zajímají, budiž. Vaši žádost ale příjmu pouze v případě, že vy sami jste na Twitteru aktivní a dovolíte mi na oplátku prohlížet váš profil. Pokud tedy máte zamčený profil jako já, počítejte s tím, že vám na zkoušku pošlu žádost o jeho sledování. Berte to jako moje tweety za vaše, což je, myslím, docela fér. :-)

Nikdy jsem nechápal, proč je pro některé Facebook ztráta času. Odpovězme si na otázku, co není ztráta času? Ztráta času není to, co vás baví. Jinak by totiž i poslouchání hudby nebo sledování filmů byla ztráta času. Pokud vás baví číst statusy vašich přátel, komentovat fotky atd., pak Facebook ztráta času není. Ovšem být a vypisovat na dvě sociální sítě zároveň, to je ztráta času a velká! Proto odmítám používat Google+, který mi navíc nic nového nepřináší, a radši budu svůj čas věnovat něčemu jinému.