Petr Loukota

Za našich mladých let jsme měli své vzory, své velké hrdiny, vzpomínáte? Pro někoho to byl vlastní dědeček kovář, někdo měl rád nekompromisní drsňáky, Anči se vždy líbila práce kadeřnice, Pepíček chtěl celé své dětství být popelářem. A já? Já měl za svých mladých let v srdci jedinou ženu, jedinou pravou a vyvolenou. Vždycky jsem zbožňoval Xenu, princeznu bojovnici. Pokračování »

Už dlouho mám prázdniny a ještě dlouho je mít budu. Co to vlastně znamená? To znamená, že člověk nechodí do školy ani práce a víceméně až na pár menších povinností jako vynést koš, vyluxovat a umýt si nohy si může dělat, kdy chce, co chce. Za dva dny už tomu bude měsíc, co jsem doma, a já doufám, že ty zbývající tři měsíce neutečou tak rychle. O co mi ale jde… Jsem úplně mimo mé zvyklosti a nepsaná pravidla, chodím spát, když jiní vstávají, snídám, když jiní obědvají, dělám věci naruby.

Víte, během školního roku člověk žije v tom stereotypním světě, kdy každé všední ráno musí v určitou hodinu vstát a jít do školy. Je to nuda, jenže co naděláme, a tak si zvykneme na to, že zaleháme do postele tak, abychom ráno byli schopni provozu. Také to takhle dělávám, když mám druhý den časně vstávat, byť se mi třeba nechce spát. Lehnu si do postele kolem půl jedenácté večer, většinou pustím Červeného Trpaslíka a při tom usínám. Síla zvyku! Jenže… Teď, když mám prázdniny, vůbec nic mě nenutí jít spát, protože většinou druhý den hned ráno nikam nemusím. A tak si vysedávám u internetu a koukám na filmy do noci, chodívám spát ve dvě, ve tři ráno, což je doba, kdy někteří lidé vstávají do práce. Občas si řeknu: „Nejsem já magor?“ A hned si odpovím, že určitě ne, protože vím vlastně o spoustě lidech, kteří zkrátka o prázdninách ponocují a vstávají v poledne. A nejpozoruhodnější na celé této události zůstává fakt, že pokud spím od jedenácti do šesti, dává mi to sedm hodin spánku, což je stejná doba jako od tří do desíti, nicméně v šest se mi chce vstávat o poznání méně, zato se ale cítím lépe. Záhada… Pokračování »

Jelikož je v našem klimatickém pásu zima právě aktuální, dejme si dnes takovou malou recenzi tohoto ročního období. Někdo ho má rád, někdo ho nenávidí, dny se spoustou sněhu a mrazu, dny, kdy se brzy stmívá, dny plné zimních radovánek, pro někoho však ale také otravných týdnů. To vše s sebou přináší. Pokračování »

Však to znáte – jdete někam ven, a tak na sebe z dopomocí přesvědčení, že nazí zkrátka jít nemůžete, naházíte své oblíbené oblečení. „Cítím se pohodlně,“ říkáte si, „už mi chybí jen vůně přitažlivé a uklidňující voňavky.“ Střík, střík a je to! Nakonec stoupnete před zrcadlo, kouknete na sebe, na tváří se vám objeví jemný samožerský úsměv a šťastně si pomyslíte: „Jo, kámo, dneska by to šlo!“ Užuž odcházíte z domu, když v tom vás něco zastaví. „Sakryš, peněženku jsem zapomněl.“ V tu ránu je váš dobrý pocit i elegance v trapu. Pokračování »

Dnešní den, 7. listopad 2008, se stal v pořadí již druhým českým dnem proti spamu. Na oficiálních stránkách této akce se můžete dočíst bližší informace i její cíle, a to včetně výzvy k veřejnému vyjádření svého názoru na spam a české spamery. Pokračování »

Není tomu tak dávno, co na svém blogu Flavicius psal o, jak on sám říká, méně „googloidních“ lidech a vůbec lidech, kteří ze sebe stupidními otázkami zcela bez rozmyslu dělají na internetu úplné idioty, a také mě mimo další blogery vyzval (prý nejde o manipulaci) k sepsání vlastní reakce na toto téma. Dobře tedy, tady ji má, přičemž já celou problematiku nastíním ze dvou různých úhlů, a tak proberu jednak skupinu jedinců, kteří nehledají, protože snad ani neví, že se jim dostává takovéto možnosti, a také chytráků, kteří sebe samé považují za nejchytřejší mozky světa, a tak si myslí, že oni hledat nepotřebují. Pokračování »

Angličtina v dnešní době patří k nejrozšířenějším jazykům světa a dalo by se říci, že její i když třeba jen částečná znalost je již více než nutná. Chcete-li ale plynně hovořit a stát se výborným mluvčím, určitě vás neminou ani studie použití sprostých slov ve větách – kapitola důležitá, kterou ovšem v učebnicích nenajdete. Ta sice nevyužijete při úředních konverzacích nebo nějakých oficiálních pohovorech, avšak někdy by se vám přeci jen mohla hodit a navíc jde o záležitost poměrně zajímavou, co myslíte? Pokračování »

Dnes bych vám rád vyprávěl o pánovi, se kterým jsem se seznámil přibližně před dvěma lety na třídenním zájezdu do Paříže. Muž, tipuji kolem pětapadesáti, nastupoval v Praze; velice příjemný a milý pán, zároveň ale také největší smolař, kterého jsem kdy poznal – smůla se mu doslova lepila na paty. Pokračování »