Petr Loukota

Pokud právě čtete tento článek, opravdu vám neuvěřím, že nemáte počítač ani připojení k internetu. Pakliže ano, určitě dobře znáte ty donekonečna se opakující hlášky o tom, jak je tady a tamhle dostupná nová aktualizace, jak je v rámci zvýšení bezpečnosti vašeho stroje nutné provést update a tak podobně. Otázka zní, kolik lidí na tato upozornění dá a kolik z nich pravidelně aktualizuje software ve svém počítači. A to by mě právě zajímalo, jak jste na tom? Pokračování »

Není tomu dávno, co mi jakýmsi záhadným způsobem hrklo v kouli a já se rozhodl si pod svojí milovanou Vistou virtuálně zprovoznit operační systém, který jsem vlastně ještě nikdy v chodu neviděl – Linux. Těch důvodů k tomuto činu bylo hned několik: jednak jsem byl zvědavý, o čem ti „Linux-rulezoví“ hoši pořád tolik básní, také mě zajímalo, jak se tento systém chová, jak je rychlý (nebo spíše pomalý?) a podobně a v neposlední řadě jsem si říkal, že jako kluk se zálibou v počítačích nemohu dále zaostávat. Inu, pojďte si honem přečíst, jaké ve mně mé první rande s Linuxem zanechalo dojmy a zážitky. Pokračování »

Jsem si jistý, že hodně z mých pravidelných čtenářů zná blogerku Verču, která se tady u mě na webu objevuje poměrně často, nemám pravdu? Možná ale ne všichni jste si všimli, že my dva bydlíme jen několik málo kilometrů od sebe, hm? No, tak teď už to víte! Tak či tak, známe se spolu vlastně už více než dva roky, a tak podle mě bylo i docela načase, abychom se coby dobří přátelé a blogeři, co se vzájemně čtou a komentují, seznámili osobně. A ejhle, stalo se! Pokračování »

Můj názor či zamyšlení nad širým vesmírem jsem již kdysi psal, avšak nedá mi to a k tématu se musím vrátit. Nedávno jsem si totiž kráčel po ulici a z ničeho nic mě nepadlo, jak si lidé žijí na té své planetě a každý z nich má své problémy buď doma, nebo v práci či ve škole. Přitom se ale zabývají tak malou oblastí, tak malým pásmem na to, že vesmír je tak obrovský. Řeknete si, musím jet tam a tam a je to tak a tak daleko, ale ve srovnání s vesmírem v podstatě o nic nejde. Jenže kde ten náš vesmír vlastně končí? A může vůbec mít nějaký konec? Tak právě nad tímhle bych se chtěl zamyslet v tomto článku. Pokračování »

Blogerka Verča včera publikovala článek na, musím říci, vskutku zajímavé téma, na jehož konci mimo jiné i mě vyzvala či lépe požádala, zda bych si jej nevzal za své a k její myšlence se blíže nevyjádřil. Ona o tom možná ani neví nebo si to třeba neuvědomuje, ale vlastně mě tím po sakra dlouhé době přiměla si sednout na zadek a něco svým čtenářům napsat, za což jí nepochybně patří velké díky! Pokračování »

Nemám rád řetězovky a doufám, že se tato skutečnost nyní konečně stane všeobecně známou, nicméně sukničkář mi nedávno předal téma já a milion, které mi přijde vcelku zajímavé, a tak se do něj bez váhání pouštím. Pokračování »

Před pár dny jsem zahájil takovou malou, nepsanou spolupráci s naším městysem, a tak bych vám dnes rád ukázal, jak moc je u nás krásně. Abyste dobře chápali, devět let jsem docházel na zdejší základní školu cestou po městečku, poté jsem přešel na školu průmyslovou, která stojí hned vedle, kam jsem ale věčně přicházel pozdě. Cestu jsem tedy přehodnotil a už nějaký ten pátek chodím kolem rybníka. A právě tam, milí čtenáři, je po ránu opravdu krásně. Pokračování »

Není tomu tak dávno, co na svém blogu Flavicius psal o, jak on sám říká, méně „googloidních“ lidech a vůbec lidech, kteří ze sebe stupidními otázkami zcela bez rozmyslu dělají na internetu úplné idioty, a také mě mimo další blogery vyzval (prý nejde o manipulaci) k sepsání vlastní reakce na toto téma. Dobře tedy, tady ji má, přičemž já celou problematiku nastíním ze dvou různých úhlů, a tak proberu jednak skupinu jedinců, kteří nehledají, protože snad ani neví, že se jim dostává takovéto možnosti, a také chytráků, kteří sebe samé považují za nejchytřejší mozky světa, a tak si myslí, že oni hledat nepotřebují. Pokračování »